To máme mládež!

21. února 2018 v 9:32 | Život na prášky |  ZAMYŠLENÍ nad tématem týdne
Nedávno mi v mailu přistál další výkřik do tmy, které hromadně, pravidelně a samozřejmě nevyžádaně rozesílá jeden náš známý. Většinou jsou to nějaké poplašné zprávy o tom, jak je třeba mít se na pozoru před nepřáteli, uprchlíky, cizinci, Romy, politiky. Už mě to nebaví číst a nechci se s ním ani do debat na tato témata pouštět.

Poslední takový výkřik (kterým jsem definitivně se čtením jeho mailů skončila), se týkal nastupující mladé generace. Nějaká stará osmdesátiletá paní si stěžovala na nevychované, rozmazlené spratky, kteří nic nemusejí, všechno zadarmo dostanou, nectí žádné hodnoty a pravidla, nelze je spravedlivě trestat, jsou neschopní a neochotní, a jako nebezpečný živel nám jednoho dne přerostou přes hlavu. Jí se to vlastně díkybohu už netýká, protože brzy z tohoto zkaženého světa odejde. Je ráda, že má život za sebou a už tu nechce za těchto okolností zůstat.

Ten známý nám to jistě poslal s přesvědčením, že jí dáme společně za pravdu a postavíme se na stranu těch posledních spravedlivých. On je o asi patnáct let a tedy skoro jednu generaci starší než já, ale zase alespoň o jednu generaci mladší, než ta neznámá paní.

Mě ten její nesnášenlivý postoj (a vlastně i postoj toho staršího známého) nejdřív spíš urazil. Protože se skutečně necítím s ní na jedné lodi, a tím, že nadává na mladé, mám pocit, že nadává i mně. Taky si chci žít podle svého a ne podle něčích zastaralých pravidel. A nechci za neposlouchání schytat pár facek, jak ona možná považuje za správné.

Pak mě napadlo, že nevím, na koho si vlastně stěžuje. Vyzdvihovala své rodiče a jejich autoritu a tvrdila, že díky výchově, kterou jí vštípili, prožila spokojený život, ale kde se jí to v průběhu času zvrtlo? Co její děti a vnoučata? Jak to, že jim nepředala ty správné hodnoty, a nepokračovala v odkazu svých předků? Jak to, že jen pasivně sleduje, jak sem "někdo odkudsi dovlekl tuhle nevýchovu"? Není to trochu i její vina, že se svět řítí do záhuby?

Nakonec mi nezbývalo, než ji litovat. Chudák ženská, když kolem sebe nemá nikoho, koho by měla ráda, na koho by mohla být hrdá a s kým by jí bylo dobře. Teď už ji nečeká nic než únik ze světa plného cizinců a nepřátel.

Nechtěla bych takto skončit. Miluju své děti a vychovávám je, jak nejlíp umím. Nechci je jen vycepovat k slepé poslušnosti, ale chci, aby nám společně bylo na světě dobře. A I když už třeba moc nerozumím patnácti a dvacetiletým, nepovažuju je za sobecké nevychované a neschopné spratky a nemám z nich strach. Někteří jsou jistě tak úžasní, jako moje (zatím malé) děti a jako já (zatím mladá) a svůj život máme všichni ve svých rukou.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 21. února 2018 v 10:18 | Reagovat

Taky tohle nemnám ráda . Každá generace má to svoje a žádná není horší nebo lepší. Například včera dělali pokus v televizi , kolik lidí pustí sednout v MHD důchodce , nepustila jen jedna slečna, protože byla začtená do knížky a jinak všichni . Ono i důchodci taky nejsou zrovna milí spoluobčané někdy :-?

2 Eliss Eliss | Web | 21. února 2018 v 14:28 | Reagovat

Ne všichni mladí jsou zkažení, já bych to rozhodně také neviděla tak černě :-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 21. února 2018 v 15:37 | Reagovat

Otevřela jsem si Tě v telefonu a přečetla celý únor.
Budu si Tě dávkovat :-)
No a k článku...
Já na svých dětech vidím, jak jsem zanedbala spoustu věcí, jak pořád pokládám něco za samozřejmé a ono houby...
Věci, co mě tak nějak naučil táta. Že šrouby jsou na plochý šroubovák, na křížový, na imbus a na klíč...
Vůbec mě nenapadlo, že můj syn to neví a jak asi mohl na strojárně dostat kuli ze šroubů...
Věci, co mě naučila mamka...
Že si po jídle odnesu talíř, poděkuju, pochválím...
A zarazilo mě, že moje dcery to nedělají.
Věci, co mě naučila školka a škola...
Třeba že na přechodu se chodí také po pravé straně...
A zarazilo mě, že to neví nikdo z mých dětí.
Mimochodem, neví to ani učitelka zdejší mateřské školy, tak tím to asi bude...

Zas jsem svoje děti naučila jiným věcem :-)
Třeba úctě ke starším, i když si ji vykládají po svém.
Naučila jsem je bránit slabší.
Učím je toleranci, pokoře a pochopení.
Jde to blbě...
Učím je hlavně svým příkladem. Jde to blbě proto, že moje děti mají pocit, že jsem tak tolerantní a tak chápavá, až jsem blbá :-) Ale oni na to přijdou :-)

Možná, že stará paní z Tvého článku taky dávala svým dětem příklad. A dětem ve svém okolí...
A pak se nemůže divit, že má kolem sebe nepříjemné, zapšklé a nenávistné mladé lidi :-)

4 Meduňka Meduňka | Web | 25. února 2018 v 14:03 | Reagovat

Zařazuji do výběru nejlepších článků na tema-tydne.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama